účinkující 2019

___

 

 

 

Alexandre Collard

lesní roh

 

Alexandre Collard patří k absolutní hudební špičce své generace již od svých studií na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži. Je vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara z roku 2018, získal ocenění za nejlepší interpretaci soudobé tvorby, cenu International Horn Society, cenu Rádia Svobodná Evropa a dalších devět cen. V roce 2013 obsadil druhé místo v Mezinárodní soutěži Città di Porcia a v roce 2011 zvítězil v soutěži Autumn Music Festival Competition (FMAJI).

 

Ve svých 21 letech nastoupil jako sólohornista do Národního orchestru v Lille. Vystupoval rovněž s Londýnským symfonickým orchestrem, s the Philharmonia Orchestra, orchestry Philharmonique de Radio France a Dissonances a uspořádal i řadu sólových koncertů.

 

Pravidelně hostuje na prestižních mezinárodních festivalech komorní hudby (Juventus, Deauville, Praha, Ticino apod.), kde si zahrál s umělci jako Alena Baeva, Alissa Margulis, David Petrlik, Julian Steckel ad. Založil se svou manželkou cellistkou Natachou Colmez soubor Ensemble Polygones, kde se flexibilně a s geometrickou variabilitou mísí dechy, smyčce a klavír.

Wihanovo kvarteto

 

Wihanovo kvarteto je jedním z předních smyčcových kvartet. Ihned po vzniku v roce 1985 si získalo mimořádný věhlas za interpretaci jak domácího českého repertoáru, tak i mnoha nejpřednějších děl kvartetního repertoáru období klasicismu a romantismu i děl moderních. Jeho rozvíjející se kariéra zahrnuje vystoupení na předních festivalech v Evropě a na Dálném

 

východě. Pravidelně koncertuje v USA, podniklo turné po Austrálii a Novém Zélandu, jež se setkalo se značným ohlasem. Je častým hostem ve Velké Británii. Kvarteto je laureátem mnoha mezinárodních soutěží - festivalu Pražské jaro 1988, mezinárodní soutěže komorní hudby v Trapani na Sicílii v roce 1990 a Svátku komorní hudby v Ósace v roce 1996, což vyústilo v každoroční nová pozvání do Japonska. V roce 1991 získalo jak první cenu, tak i cenu obecenstva v Londýnské mezinárodní soutěži smyčcových kvartet. Třikrát bylo kvarteto nominováno na cenu královské filharmonické společnosti jakožto ocenění jeho mimořádné výchovné práce a interpretačních výkonů ve Velké Británii. Diskografie kvarteta - přes 40 CD - svědčí o jeho vřelém vztahu k české hudbě, ale zahrnuje také mnohá klasicistní, romantická a moderní díla kvartetního repertoáru. V sezóně 2015/2016 oslavilo WQ 30 let činnosti na mnoha koncertech doma i v zahraničí, včetně koncertů ve Wigmore Hall a v Rudolfinu.

Renata Ardaševová

klavír

 

Přerovská rodačka absolvovala konzervatorní studia v Ostravě, poté pokračovala na brněnské JAMU. Svůj mimořádný talent pak rozvíjela na mezinárodních interpretačních kurzech u takových osobností, jakými jsou R. Kehrer, V. Gornostaeva nebo L. Naumov. Nepopiratelné úspěchy zaznamenala v řadě mezinárodních soutěží. Je vítězkou soutěží Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem, Bedřicha Smetany v Hradci Králové, Chopinovské soutěže v Mariánských Lázních a v r. 1992 získala cenu The Gordon Trust Prize na skotské mezinárodní soutěži v Glasgowě. Úspěšná byla i ve skladatelské soutěži Generace, jejíž vítězkou se stala v r. 1987. Pianistka, o jejíž úhozové technice a herní kultivovanosti píše kritika v superlativech, se uplatňovala jako sólistka i komorní hráčka. Známým se stalo uskupení Duo Ardašev, v němž se spolu s Igorem Ardaševem uplatňovala jak ve čtyřruční hře, tak ve hře na dva klavíry.

 

Je vítanou sólistkou mnoha koncertních řad a festivalů doma i v zahraničí. Její umění znají posluchači v Německu, Francii, Švýcarsku, Bulharsku, Velké Británii, Holandsku, Dánsku, Lotyšsku, Turecku a v dalších zemích. Pedagogicky působí rovněž na Jamu v Brně.

Jana Lahodná

klarinet

 

Jana Lahodná vystudovala hudební Gymnázium Jana Nerudy, Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze. Absolvovala též půlroční stáž na Real Conservatorio Superior de Musica de Madrid a v roce 2012 získala měsíční stipendium ke studiu v Bostonu. Své hudební vzdělání si rozšířila na různých mistrovských kurzech (Sharon Kam, Alessandro Carbonare, Ludmila Peterková, Michel Raison ad.).

 

Mezi soutěžní úspěchy patří 3. cena z mezinárodní soutěže Pražské jaro, na které také získala cenu za nejlepší interpretaci povinné skladby Karla Husy a cenu Nadace Život umělce, dále 1. cena z mezinárodní soutěže v Brescii, 2. cena ze Soutěže Konzervatoří České Republiky či cena Leoše Janáčka.

 

Sólově vystupuje s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Českým komorním orchestrem, Filharmonií Hradec Králové či Jihočeskou filharmonií. Spolupracovala již se světově uznávanými umělci a komorními tělesy, jako jsou například André Cazalet, Felix Renggli, Diemut Poppen, Irina Kondratěnko, Jan Talich či Zemlinského kvarteto.

 

Je členkou Filharmonie Hradec Králové a klarinetového kvarteta Cantarina Clarinete. V letech 2009-2011 byla stážistkou Pražské komorní filharmonie.

Petr Nouzovský

violoncello

 

Petr Nouzovský studoval na Pražské konzervatoři, Hudební fakultě AMU v Praze, Vysoké hudební škole v Drážďanech a na Královské konzervatoři v Madridu. Řadí se mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, vystupuje na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Čajkovského sál v Moskvě, Herkules sál v Mnichově). Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy.

 

Spolupracuje s dirigenty Jakubem Hrůšou, Charlesem Olivieri-Munroe, Petrem Altrichterem, Casparem Richterem či Leošem Svárovským. CD Vivat Tango nahrané s akordeonistou Ladislavem Horákem pro Supraphon získalo ocenění Nejlepší violoncellové CD roku 2014 The Violoncello Foundation New York. Nedávno vydané dvojalbum s kompletním dílem Bohuslava Martinů pro violoncello a orchestr získalo cenu „Nahrávka roku 2017“ Prague Classic Awards, „Cenu německých kritiků 2017“ a superlativní recenze v Pizzicato Luxembourg a Frankfurter Allgemeine.

 

V letech 2014/2016 byl rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Vyučuje na mistrovských kurzech v Třeboni a Modre (Slovensko). Spoluzaložil „Mezinárodní violoncellovou soutěž o cenu Gustava Mahlera“ v Jihlavě. Zahrál 1700 koncertů ve 40ti zemích světa. Hraje na violoncello Georg Rauer 1921.

Miroslav Ambroš

housle, umělecký vedoucí

 

Studoval na hudebním gymnáziu Jana Nerudy, dále pak současně na Pražské konzervatoři a Vysoké škole C.M. von Weber v Drážďanech (prof. Ivan Ženatý), na Hudební fakultě AMU (prof. Ivan Štraus) nebo Hochschule für Musik und Theater v Hannoveru. Do sbírky jeho vzdělání patří také řada mistrovských kurzů v Kanadě, Nizozemí, Německu, Itálii a Švýcarsku. Od roku 2008 byl navíc soukromým žákem Mistra Josefa Suka. Získal celou řadu ocenění - za nejprestižnější lze považovat absolutní vítězství v mezinárodní soutěži „Du Prix des Jeunes Talents Européens de Musique Classique“ v Marseille. Dále vítězství v soutěži Bohdana Warchala na Slovensku, Kociánově houslové soutěži, Beethovenově Hradci nebo Soutěži konzervatoří ČR. Je držitelem prestižního ocenění společnosti YAMAHA a absolutním vítězem národní soutěže Concertino Praga pro komorní soubory.

 

V rámci svých bezmála tisíce koncertů vystoupil opakovaně na festivalech v Evropě, Kanadě, Rusku, Jižní Koreji a také na turné v USA, které ho čeká i v letošním roce. Přitom si zahrál na mnoha významných pódiích světa od Ottawské Tabaret Hall nebo Memorial Hall ve Phoenixu přes Oratoire du Louvre v Paříži či římské Sala Caselle až po Art Center v Soulu. Ambrošovo umění si můžeme vychutnat i na jeho několika nahrávkách pro společnosti ArcoDiva, Radioservis a Supraphon, u kterého natočil společně s Josefem Sukem Mistrovo poslední CD.

 

V roce 2017 založil unikátní dámský komorní orchestr Ambroš Ladies Orchestra, jehož je i sólistou. Po návratu z vánočního turné po Itálii, Francii a Lucembursku zahájil rok 2018 s tímto nově vzniklým tělesem debutovým koncertem, se kterým získal pozvání k účinkování v říjnu 2018 v monacké Opeře Garnier pod záštitou Prince Alberta II.

 

Hraje na vzácný nástroj italského mistra houslaře Camilla de Camilliho z roku 1734 zapůjčeného ze státní sbírky hudebních nástrojů Národního muzea.

Anita Lukács

soprán

 

Svou kariéru započala jako dětská herečka, studovala hru na housle a po maturitě zahájila herecká hudební studia Budapešťské operety a hudebního divadla. Od přijetí do divadelního souboru vystupuje jak v operetních, tak v operních a muzikálových rolích. Ztvárnila např. Lili v operetě Baronka Lili, Sylvu v operetě Čardášová princezna, Mariu v muzikálu West Side Story, Gabrielle v operetě Pařížský život, Valencii a Hanu v operetě Veselá vdova, Francisku v operetě Vídeňská krev, Adélu v operetě Netopýr a mnoho dalších. Zazářila jako host na jevištích a v koncertních sálech v Salzburku, Baden-Badenu, Šanghaji, Pekingu, Manile, Bruneji, Kyjevě, Frankfurtu a Mnichově

Szilvi Szendy

soprán

 

Po absolvování hereckého hudebního studia Budapešťské operety a hudebního divadla nastoupila do angažmá Budapešťské operety jako jedna z nejmladších subret. Téměř okamžitě získala hlavní role, ztvárnila princeznu Mi v operetě Země úsměvů či Olgu ve Veselé vdově. Je nejdéle vystupující hraběnka Stasi v Kálmánově operetě Čardášová princezna. V současné době ji můžeme vidět na scéně Budapešťské operety v rolích Classisse v operetě Baronka Lili či Idě v operetě Netopýr. V průběhu své kariéry se představila i v jiných žánrech, např. jako Janka v klezmer operetě Svatební tanec, jediné klezmer operetě na světě, v muzikálech (např. Abigail) či operách (Žebrácká opera). Subreta oceněná pamětním prstenem Rózsi Bársonyové hostovala v mnoha zemích od Německa po Finsko, v USA, Bruneji, Kambodži, Thajsku, na Filipínách ad.

Zsolt Homonnay

tenor

 

Po vystudování Univerzity divadelního a filmového umění v roce 1997 vystupoval v operetních a muzikálových rolích na mnoha divadelních scénách napříč Maďarskem. Své zkušenosti získal ve vysoce profesionálním představení v roli Quasimoda a Phoeba v muzikálu Zvoník u Matky boží v produkci studia Walta Disneyho. Od roku 2002 opět vystupuje v Maďarsku. Proslavil se rolemi Tonyho v muzikálu West Side Story, Raula v muzikálu Fantom Opery a v roli Zvířete v muzikálu Kráska a zvíře. Vystupuje také v oblíbených operetních rolích, např. v roli Borise z Kálmánovy Vévodkyně z Chicaga a v roli Danila z Lehárovy Veselé vdovy. S American Comedy se věnuje taktéž swingu.

Károly Peller

baryton

 

Po ukončení svého hereckého hudebního studia Budapešťské operety a hudebního divadla v roce 1998 se stal jedním z jejích předních sólistů. V letech 1998 a 2001 hostoval v Národním divadle v Györu, mezi lety 2006 a 2009 dokonce ve vídeňské Volksoper. Vystupuje jak v dramatických, tak komických rolích, ale i v operetě a muzikálu. Diváci ho mohli vidět např. jako Edwina v operetě Čardášová princezna, Klubka v muzikálu Sen noci svatojánské ad. Také má za sebou několik režijních počinů pro Jászai Mari Theatre a Budapešťskou operetu. S touto operetou účinkoval v mnoha gala produkcích ve Vídni, v Německu, v USA, v Londýně a Japonsku. V roce 2011 obdržel cenu pro nejlepšího operetního herce.

Mónika Szabó

dirigentka

 

V Budapešti vystudovala obor sborového dirigování, na které navázala studiem dirigování na Hudební akademii ve Vídni. 15 let působila jako pedagog na Univerzitě divadelního a filmového umění v Budapešti. Během této doby řídila mnoho souborů v divadlech po celém Maďarsku.

 

Od roku 2011 diriguje hlavní inscenace Budapešťské operety a hudebního divadla. V roce 2018 se stala ředitelkou fakulty studií Budapešťské operety. Nadále se věnuje také sbormistrování.

Jihočeská filharmonie

hudební těleso

 

Byla založena v roce 1981 v Českých Budějovicích s původním názvem Jihočeský státní orchestr. V současnosti má 39 členů a zůstává jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji. U vzniku orchestru stál dirigent Jaroslav Vodňanský, později se ve funkci šéfdirigenta vystřídali Ondřej Kukal, Břetislav Novotný, Jaroslav Krček a Stanislav Vavřínek. Od roku 2008 je šéfdirigentem Jan Talich.

Orchestr vedle interpretace hudby klasicistních skladatelů a skladeb vhodných pro menší orchestry i malý koncertní sál také stále více sleduje současný trend propojování žánrů, objevování nových pohledů na interpretaci a prezentaci a systematicky pracuje na stále vyšší kvalitě. Většina hudebníků jsou mladí, ctižádostiví, šikovní a perspektivní interpreti, kteří velmi vítají jakoukoliv další možnost spolupráce se špičkovými dirigenty i sólisty.

Martin Bárta

 

Absolvent Konzervatoře v Pardubicích a AMU v Praze. Debutoval v roce 1994 jako Germont v La traviata v DFXŠ v Liberci. Od roku 1997 hostuje pravidelně na scénách ND v Praze, ND v Brně, SND v Bratislavě, NDM v Ostravě a v Plzni v nejnáročnějších rolích barytonového repertoáru celého spektra operní literatury (Macbeth, Nabucco, Rigoletto, Jago, Scarpia, Revírník, Hrabě Kapulet, Don Giovanni, Almaviva, Kalina, Přemysl, Ďábel, Robert Cecil ad.).

V zahraničí účinkoval kromě mnoha dalších příležitostí v roce 1999 v Palermu jako Harašta a na Festivalu ve Verbier jako Schaunard v režii Giancarla del Monaca. V roce 2007 zpíval ve Vídni, v Amsterdamu a Aix-en-Provence v Janáčkově opeře Z mrtvého domu. V Japonsku v letech 2000-2007 vystoupil jako Papageno, Amonasro a Germont.

Dále se pak představil v Opéra national du Rhin ve Štrasburku (Baron Prus - Věc Makropulos), během Salzburských letních slavností, v Teatro La Fenice v Benátkách, ve Státní opeře v Budapešti (Marcello – Bohéma), Opéra Bastille v Paříži (Z mrtvého domu), Chemnitz (Klingsor – Parsifal). Na podzim 2018 se představil v rámci festivalu Janáček Brno v roli Barona Pruse s ansámblem Vlámské opery Antverpy pod taktovkou Tomáše Netopila.

V Opeře Chemnitz ho v příští sezoně čeká role Telramunda v nové produkci Lohengrina a role Amonasra ve Verdiho Aidě. Od roku 2006 vyučuje zpěv na AMU v Praze.

Jiří Brückler

 

Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a od roku 2008 pokračoval ve studiích na HAMU pod vedením Romana Janála. První ocenění získal již v roce 2008 jako vítěz Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii Junior.

 

Od roku 2004 hostuje ve Státní opeře Praha ve Dvořákově Rusalce a Pucciniho Turandotu, od sezóny 2010/2011 ve Verdiho Rigolettovi a Bizetově Carmen. V divadle F. X. Šaldy v Liberci ztvárnil Silvia v Leoncavallových Komediantech a Moralese v Bizetově Carmen. Za roli Silvia mu byla připsána širší nominace na Cenu Thálie za rok 2009. V létě 2011 a 2012 tutéž roli zpíval pro MHF Český Krumlov po boku Josého Cury v roli Cania. Sezona 2011/2012 byla ve znamení angažmá ve Státní opeře Praha, od roku 2012 se pak stal sólistou Opery Národního divadla a Státní opery. Vystupuje zde např. jako Rodrigo ve Verdiho Donu Carlovi, Figaro v Rossiniho Lazebníku sevillském, Dandini v Rossiniho Popelce, hrabě Almaviva v Mozartově Figarově svatbě, Silvio v Leoncavallových Komediantech v a mnoha dalších rolích.

 

Za roli Rodriga ve Verdiho Donu Carlovi následovala nominace na Cenu Thálie za rok 2013. V říjnu 2017 pak ztvárnil Masetta ve slavnostním představení Mozartova Dona Giovanniho pod vedením Maestra Plácida Dominga. Dále vystupuje v Libereckém divadle jako Dandini v Rossiniho opeře Popelka či v roli Rodriga ve Verdiho Donu Carlovi v Národním divadle v Brně.

Svatopluk Sem

 

Studoval na Konzervatoři České Budějovice, poté nastoupil do stálého angažmá v Jihočeském divadle jako sólista opery, kde ztvárnil řadu hlavních rolí, jako např. Figaro (Lazebník sevillský), Germonte (La traviata), Valentin (Faust a Markétka), Papageno (Kouzelná flétna) ad. Pravidelně hostuje téměř na všech operních scénách České republiky, zejména však v Národním divadle v Praze, v Brně či Ostravě.

 

Na českých scénách spolupracoval s režiséry M. Formanem, O. Havelkou, J. Menzelem, režisérskou dvojicí SKUTR, D. Radokem a mnoha dalšími. Vystupoval pod taktovkou významných dirigentů, jako jsou J. Bělohlávek, E. Dovico, T. Hanus, J. Hrůša, J. Latham-Koenig, O. Lenárd, T. Netopil, L. Pešek aj. Hostuje na koncertních a operních jevištích nejen v Čechách, ale i v zahraničí – v Japonsku, Dánsku, Jižní Koreji, Číně, Rakousku, Španělsku, Německu, Rusku, Itálii či Velké Británii za doprovodu orchestrů jako je např. Česká filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, PKF – Prague Philharmonia či BBC Symphony Orchestra, kde je již několik let stálým hostem.

 

Je laureátem řady prestižních cen v oboru opera – mj. Ceny operního portálu Opera+ 2017, ceny Thálie 2017 (za ztvárnění Giorgia Germonta v La traviatě v Jihočeském divadle v ČB) a moravskoslezské ceny Jantar 2017 (za roli Kaliny z opery Tajemství v NDM Ostrava). Třikrát získal Cenu Karla Rodena v Českých Budějovicích.

Jan Chalupecký

dirigent

 

Po studiu na Pražské konzervatoři, obor violoncello, spojil svou profesionální uměleckou dráhu s Komorní operou Praha, ve které v letech 1990–93 působil jako člen orchestru a posléze jako dirigent. V roce 1993 nastoupil do Národního divadla jako asistent dirigenta Zdeňka Košlera, s nímž nastudoval Dvořákova Jakobína. Od roku 1994 provedl v Národním divadle více než dvacet titulů, v poslední době například nové inscenace Dona Giovanniho, Gloriany, Dvou vdov a Simona Boccanegry. Samostatně hudebně nastudoval Kouzelnou flétnu v režii Davida Radoka, Macbetha, operu Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza Jana Bedřicha Kittla a ve světové premiéře operu Martina Smolky Nagano. Se souborem Opery Národního divadla vystoupil na festivalu Pražské jaro (Její pastorkyňa (2001), Bianca und Giuseppe a Don Giovanni (2003, s Ildebrandem d’Arcangelo v titulní roli)) a na mnoha domácích i zahraničních scénách, mj. na Slovensku, Maďarsku, Japonsku či Hongkongu. Spolupracoval také se Státní operou Praha (Così fan tutte, Kouzelná flétna či Božská komedie Martina Kumžáka), Operou Mozart či Městským divadlem v Ústí nad Labem. V letech 1997–99 působil jako šéfdirigent Plzeňské filharmonie. Mimo operní scény spolupracoval se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Moravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Brno, PKF – Prague Philharmonia a s Českým národním symfonickým orchestrem, s nímž mj. realizoval řadu nahrávek filmové hudby, domácích koncertů i zahraničních turné (Švýcarsko, Německo).

Plzeňská filharmonie

hudební těleso

 

Dříve Plzeňský rozhlasový orchestr, je těleso s pevnou tradicí a renomé a je orchestrem žádaným na jevištích v ČR i v zahraničí. Orchestr podniká četná zahraniční turné a vystupuje na prestižních pódiích Evropy a USA (hala Gasteig v Mnichově, Liederhalle ve Stuttgartu, Alte Oper ve Frankfurtu, Brucknerhaus v Linzi, Stadthalle ve Vídni, Mercedes-Benz Arena v Berlíně, Tonhalle v Zürichu nebo Rudolfinum a O2 aréna v Praze). V srpnu 2017 vystoupila v novém sále Elbphilharmonie v Hamburku.

 

Je držitelkou Umělecké ceny města Plzně za rok 2014 a 2015 v kategorii výjimečná kulturní událost roku. V roce 2017 získal ocenění Umělecká cena města Plzně šéfdirigent Plzeňské filharmonie Tomáš Brauner za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let, jednalo se

 

o nastudování Dvořákova oratoria Stabat Mater s Plzeňskou filharmonií a Českým filharmonickým sborem Brno. Od koncertní sezóny 2018/2019 je hlavním hostujícím dirigentem Tomáš Brauner a šéfdirigentem se stal Ronald Zollman.

Francisextet

 

Soubor Francisextet vznikl v létě 2014 čistě jako studentské uskupení, ze kterého se však postupem času vymaňuje, jak se jeho členové stávají profesionálními hudebníky s ukončeným vysokoškolským vzděláním v oblasti hudby. Francisextet je z pěti šestin tvořen bývalými či stále ještě současnými členy českobudějovické konzervatoře, avšak profesní a edukační povinnosti všechny příslušníky tělesa rozprášily po celé České republice.

 

Za čtyři roky svého působení soubor posbíral několik úspěchů; např. v roce 2015 se stal absolutním vítězem rozhlasové soutěže Concerto Bohemia 2015.

 

Soubor se soustředí z velké části na interpretaci hudby 20. století vzniknuvší ve frankofonním prostoru, avšak také se snaží stimulovat soudobé české hudební skladatele tvorbou kompozic přímo pro toto těleso. Mezi autory, kteří dedikovali svá díla Francisextetu jsou Jan Meisl,

 

Sylvie Bodorová, či Miloš Štědroň. Na repertoáru souboru se pak vyskytují Francis Poulenc, Leo Smit, Maurice Ravel, Jean Françaix, Igor Stravinskij, ale i starší skladatelé, jakými jsou Gabriel Fauré či Antonín Dvořák.

Duo Lioren

 

Duo Lioren založila rakouská cellistka Maria Lydia Mayr a chilský kytarista Felipe Celis Catalán poté, co spolu v červnu roku 2017 procestovali Chile. Poprvé se setkali již za studií na univerzitě Mozarteum v Salzburku. Inspirací pro jejich současné vystoupení “Sueńo el Sur” (Sním o jihu) je obrovská různorodost jihoamerické folklórní hudby ze zemí jako Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie a Venezuela. Tato hudba vyniká bohatou harmonií, rytmickou sofistikovaností a nezaměnitelným temperamentem a Mayr s Catalánem zakomponovali všechny tyto aspekty do pečlivých aranžmá pro cello a kytaru.

 

V jazyce indiánů z kmene Selknam znamená Lioren “světlo”. Jedná se o dnes již zaniklou kulturu z nejjižnějšího cípu Chile, jejíž nositelé po staletí křižovali Patagonii. V 19. století však byli vyvražděni a jejich kultura zanikla. Duo Lioren doufá, že prostřednictvím hudby nyní znovu oživí energii i ona světýlka těchto původních obyvatel a jejich fascinující kultury.