účinkující 2019

___

 

 

 

Alexandre Collard

lesní roh

 

Alexandre Collard patří k absolutní hudební špičce své generace již od svých studií na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži. Je vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara z roku 2018, získal ocenění za nejlepší interpretaci soudobé tvorby, cenu International Horn Society, cenu Rádia Svobodná Evropa a dalších devět cen. V roce 2013 obsadil druhé místo v Mezinárodní soutěži Città di Porcia a v roce 2011 zvítězil v soutěži Autumn Music Festival Competition (FMAJI).

 

Ve svých 21 letech nastoupil jako sólohornista do Národního orchestru v Lille. Vystupoval rovněž s Londýnským symfonickým orchestrem, s the Philharmonia Orchestra, orchestry Philharmonique de Radio France a Dissonances a uspořádal i řadu sólových koncertů.

 

Pravidelně hostuje na prestižních mezinárodních festivalech komorní hudby (Juventus, Deauville, Praha, Ticino apod.), kde si zahrál s umělci jako Alena Baeva, Alissa Margulis, David Petrlik, Julian Steckel ad. Založil se svou manželkou cellistkou Natachou Colmez soubor Ensemble Polygones, kde se flexibilně a s geometrickou variabilitou mísí dechy, smyčce a klavír.

Wihanovo kvarteto

 

Wihanovo kvarteto je jedním z předních smyčcových kvartet. Ihned po vzniku v roce 1985 si získalo mimořádný věhlas za interpretaci jak domácího českého repertoáru, tak i mnoha nejpřednějších děl kvartetního repertoáru období klasicismu a romantismu i děl moderních. Jeho rozvíjející se kariéra zahrnuje vystoupení na předních festivalech v Evropě a na Dálném

 

východě. Pravidelně koncertuje v USA, podniklo turné po Austrálii a Novém Zélandu, jež se setkalo se značným ohlasem. Je častým hostem ve Velké Británii. Kvarteto je laureátem mnoha mezinárodních soutěží - festivalu Pražské jaro 1988, mezinárodní soutěže komorní hudby v Trapani na Sicílii v roce 1990 a Svátku komorní hudby v Ósace v roce 1996, což vyústilo v každoroční nová pozvání do Japonska. V roce 1991 získalo jak první cenu, tak i cenu obecenstva v Londýnské mezinárodní soutěži smyčcových kvartet. Třikrát bylo kvarteto nominováno na cenu královské filharmonické společnosti jakožto ocenění jeho mimořádné výchovné práce a interpretačních výkonů ve Velké Británii. Diskografie kvarteta - přes 40 CD - svědčí o jeho vřelém vztahu k české hudbě, ale zahrnuje také mnohá klasicistní, romantická a moderní díla kvartetního repertoáru. V sezóně 2015/2016 oslavilo WQ 30 let činnosti na mnoha koncertech doma i v zahraničí, včetně koncertů ve Wigmore Hall a v Rudolfinu.

Renata Ardaševová

klavír

 

Přerovská rodačka absolvovala konzervatorní studia v Ostravě, poté pokračovala na brněnské JAMU. Svůj mimořádný talent pak rozvíjela na mezinárodních interpretačních kurzech u takových osobností, jakými jsou R. Kehrer, V. Gornostaeva nebo L. Naumov. Nepopiratelné úspěchy zaznamenala v řadě mezinárodních soutěží. Je vítězkou soutěží Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem, Bedřicha Smetany v Hradci Králové, Chopinovské soutěže v Mariánských Lázních a v r. 1992 získala cenu The Gordon Trust Prize na skotské mezinárodní soutěži v Glasgowě. Úspěšná byla i ve skladatelské soutěži Generace, jejíž vítězkou se stala v r. 1987. Pianistka, o jejíž úhozové technice a herní kultivovanosti píše kritika v superlativech, se uplatňovala jako sólistka i komorní hráčka. Známým se stalo uskupení Duo Ardašev, v němž se spolu s Igorem Ardaševem uplatňovala jak ve čtyřruční hře, tak ve hře na dva klavíry.

 

Je vítanou sólistkou mnoha koncertních řad a festivalů doma i v zahraničí. Její umění znají posluchači v Německu, Francii, Švýcarsku, Bulharsku, Velké Británii, Holandsku, Dánsku, Lotyšsku, Turecku a v dalších zemích. Pedagogicky působí rovněž na Jamu v Brně.

Jana Lahodná

klarinet

 

Jana Lahodná vystudovala hudební Gymnázium Jana Nerudy, Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze. Absolvovala též půlroční stáž na Real Conservatorio Superior de Musica de Madrid a v roce 2012 získala měsíční stipendium ke studiu v Bostonu. Své hudební vzdělání si rozšířila na různých mistrovských kurzech (Sharon Kam, Alessandro Carbonare, Ludmila Peterková, Michel Raison ad.).

 

Mezi soutěžní úspěchy patří 3. cena z mezinárodní soutěže Pražské jaro, na které také získala cenu za nejlepší interpretaci povinné skladby Karla Husy a cenu Nadace Život umělce, dále 1. cena z mezinárodní soutěže v Brescii, 2. cena ze Soutěže Konzervatoří České Republiky či cena Leoše Janáčka.

 

Sólově vystupuje s Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Českým komorním orchestrem, Filharmonií Hradec Králové či Jihočeskou filharmonií. Spolupracovala již se světově uznávanými umělci a komorními tělesy, jako jsou například André Cazalet, Felix Renggli, Diemut Poppen, Irina Kondratěnko, Jan Talich či Zemlinského kvarteto.

 

Je členkou Filharmonie Hradec Králové a klarinetového kvarteta Cantarina Clarinete. V letech 2009-2011 byla stážistkou Pražské komorní filharmonie.

Petr Nouzovský

violoncello

 

Petr Nouzovský studoval na Pražské konzervatoři, Hudební fakultě AMU v Praze, Vysoké hudební škole v Drážďanech a na Královské konzervatoři v Madridu. Řadí se mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, vystupuje na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Čajkovského sál v Moskvě, Herkules sál v Mnichově). Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy.

 

Spolupracuje s dirigenty Jakubem Hrůšou, Charlesem Olivieri-Munroe, Petrem Altrichterem, Casparem Richterem či Leošem Svárovským. CD Vivat Tango nahrané s akordeonistou Ladislavem Horákem pro Supraphon získalo ocenění Nejlepší violoncellové CD roku 2014 The Violoncello Foundation New York. Nedávno vydané dvojalbum s kompletním dílem Bohuslava Martinů pro violoncello a orchestr získalo cenu „Nahrávka roku 2017“ Prague Classic Awards, „Cenu německých kritiků 2017“ a superlativní recenze v Pizzicato Luxembourg a Frankfurter Allgemeine.

 

V letech 2014/2016 byl rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Vyučuje na mistrovských kurzech v Třeboni a Modre (Slovensko). Spoluzaložil „Mezinárodní violoncellovou soutěž o cenu Gustava Mahlera“ v Jihlavě. Zahrál 1700 koncertů ve 40ti zemích světa. Hraje na violoncello Georg Rauer 1921.

Miroslav Ambroš

housle, umělecký vedoucí

 

Studoval na hudebním gymnáziu Jana Nerudy, dále pak současně na Pražské konzervatoři a Vysoké škole C.M. von Weber v Drážďanech (prof. Ivan Ženatý), na Hudební fakultě AMU (prof. Ivan Štraus) nebo Hochschule für Musik und Theater v Hannoveru. Do sbírky jeho vzdělání patří také řada mistrovských kurzů v Kanadě, Nizozemí, Německu, Itálii a Švýcarsku. Od roku 2008 byl navíc soukromým žákem Mistra Josefa Suka. Získal celou řadu ocenění - za nejprestižnější lze považovat absolutní vítězství v mezinárodní soutěži „Du Prix des Jeunes Talents Européens de Musique Classique“ v Marseille. Dále vítězství v soutěži Bohdana Warchala na Slovensku, Kociánově houslové soutěži, Beethovenově Hradci nebo Soutěži konzervatoří ČR. Je držitelem prestižního ocenění společnosti YAMAHA a absolutním vítězem národní soutěže Concertino Praga pro komorní soubory.

 

V rámci svých bezmála tisíce koncertů vystoupil opakovaně na festivalech v Evropě, Kanadě, Rusku, Jižní Koreji a také na turné v USA, které ho čeká i v letošním roce. Přitom si zahrál na mnoha významných pódiích světa od Ottawské Tabaret Hall nebo Memorial Hall ve Phoenixu přes Oratoire du Louvre v Paříži či římské Sala Caselle až po Art Center v Soulu. Ambrošovo umění si můžeme vychutnat i na jeho několika nahrávkách pro společnosti ArcoDiva, Radioservis a Supraphon, u kterého natočil společně s Josefem Sukem Mistrovo poslední CD.

 

V roce 2017 založil unikátní dámský komorní orchestr Ambroš Ladies Orchestra, jehož je i sólistou. Po návratu z vánočního turné po Itálii, Francii a Lucembursku zahájil rok 2018 s tímto nově vzniklým tělesem debutovým koncertem, se kterým získal pozvání k účinkování v říjnu 2018 v monacké Opeře Garnier pod záštitou Prince Alberta II.

 

Hraje na vzácný nástroj italského mistra houslaře Camilla de Camilliho z roku 1734 zapůjčeného ze státní sbírky hudebních nástrojů Národního muzea.

Francisextet

 

Soubor Francisextet vznikl v létě 2014 čistě jako studentské uskupení, ze kterého se však postupem času vymaňuje, jak se jeho členové stávají profesionálními hudebníky s ukončeným vysokoškolským vzděláním v oblasti hudby. Francisextet je z pěti šestin tvořen bývalými či stále ještě současnými členy českobudějovické konzervatoře, avšak profesní a edukační povinnosti všechny příslušníky tělesa rozprášily po celé České republice.

 

Za čtyři roky svého působení soubor posbíral několik úspěchů; např. v roce 2015 se stal absolutním vítězem rozhlasové soutěže Concerto Bohemia 2015.

 

Soubor se soustředí z velké části na interpretaci hudby 20. století vzniknuvší ve frankofonním prostoru, avšak také se snaží stimulovat soudobé české hudební skladatele tvorbou kompozic přímo pro toto těleso. Mezi autory, kteří dedikovali svá díla Francisextetu jsou Jan Meisl,

 

Sylvie Bodorová, či Miloš Štědroň. Na repertoáru souboru se pak vyskytují Francis Poulenc, Leo Smit, Maurice Ravel, Jean Françaix, Igor Stravinskij, ale i starší skladatelé, jakými jsou Gabriel Fauré či Antonín Dvořák.

Duo Lioren

 

Duo Lioren založila rakouská cellistka Maria Lydia Mayr a chilský kytarista Felipe Celis Catalán poté, co spolu v červnu roku 2017 procestovali Chile. Poprvé se setkali již za studií na univerzitě Mozarteum v Salzburku. Inspirací pro jejich současné vystoupení “Sueńo el Sur” (Sním o jihu) je obrovská různorodost jihoamerické folklórní hudby ze zemí jako Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie a Venezuela. Tato hudba vyniká bohatou harmonií, rytmickou sofistikovaností a nezaměnitelným temperamentem a Mayr s Catalánem zakomponovali všechny tyto aspekty do pečlivých aranžmá pro cello a kytaru.

 

V jazyce indiánů z kmene Selknam znamená Lioren “světlo”. Jedná se o dnes již zaniklou kulturu z nejjižnějšího cípu Chile, jejíž nositelé po staletí křižovali Patagonii. V 19. století však byli vyvražděni a jejich kultura zanikla. Duo Lioren doufá, že prostřednictvím hudby nyní znovu oživí energii i ona světýlka těchto původních obyvatel a jejich fascinující kultury.